Symboly & ne-místa Uhříněvsi

Autorstvo textu
Kateřina Lazaretská, Mykhailo Lazebnyi, Kateřina Matějovcová

Autorstvo instalací
Klára Došková, Leontýna Sváčková, Lenka Tsikoliya


Umělecká instalace Uhříněves slovy jejích obyvatel, Leontýna Sváčková.

Performance Odcizená krajina, Lenka Tsikoliya a studenti Kvv PedF UK.

V následující kapitole budeme zkoumat identitu Uhříněvsi. Na tu budeme nahlížet skrze její symboly a ne-místa. Ne-místa v tomto kontextu vnímáme právě jako opak míst. Prostory, které postrádají jakékoli vyjádření, identitu a historické či sociální vazby.1 Prostory naprosto běžné, všední a obyčejné, ze kterých nelze poznat v jakém geografickém místě se nachází a nepřináší místu žádné obohacení. Takovým prostorem může být nevyužívaná zarostlá louka, ale i dálnice, benzínová pumpa nebo obchodní centrum, které ztratilo svou univerzalitou jakékoli pojítko s místem, kde stojí.


1 Tématu nemíst se věnoval francouzský antropolog Marc Augé

Umělecká instalace Cizinka, Klára Došková.

Překladiště

Na základě našeho pozorování a předchozího studia projektu Odcizená krajina jsme zprvu pracovali se symbolikou uhříněveského překladiště, které jako jedno z největších v Evropě zabírá poměrně signifikantní část prostoru Uhříněvsi.

Výstavba uzavřených areálů patří mezi nejviditelnější proměny současného města a svou nepřístupností posiluje strach a segregaci ve společnosti2, a proto jsme předpokládali význam tohoto velkého uzavřeného prostoru pro místní. Překladiště se ovšem v našich rozhovorech a mentálních mapách téměř neobjevovalo. Dokonce i na konkrétní otázky o jeho významnosti Uhříněveští neměli co odpovídat, či nezmiňovali žádné negativní aspekty překladištního prostoru. 

Pro jejich vlastní chápání Uhříněvsi se tak ukázalo naopak jako místo bez jakékoli signifikance a spíše jako ne-místo, ke kterému se nemají jak vztáhnout, a o kterém v kontextu Uhříněvsi vůbec nepřemýšlí.Taktéž jsme předpokládali význam průmyslových nákladních vozů jako problému v místním prostoru často zasekaném vysokou dopravní vytížeností. V otázkách na problémy s místní dopravou ale více vynikaly stížnosti na přemíru osobních automobilů na třídě Přátelství.


2 Tématu se ve svých pracích věnuje sociální geograf Tomáš Brabec

Výřez z jedné z mála map, kde se překladiště objevilo.


Nepřátelská třída Přátelství

Ulice pojmenovaná Přátelství je, jak nám sdělili místní, páteří Uhříněvsi, její tepnou, zkrátka hlavním tahem. Tato tepna je však skoro  neustále ucpána velkým množstvím aut, život kolem tak může skomírat

Po téměř celé délce ulice je rozmístěno plno malých obchůdků, restaurací i kostel. Nachází se zde i pár hospod, které vidí jako důležité místo část primárně mužských obyvatel Uhříněvsi. Podle popisu by se dalo čekat, že ulicí budou po poledni proudit místní, zastavovat se a povídat si, sedět na předzahrádkách a že ulice bude zkrátka žít. To se ale neděje, každý jen rychle chodívá tam, kam potřebuje a konverzace se odehrávají uvnitř nebo v jiných částech města. Jak jsme si i sami vyzkoušeli, při procházení ulicí není slyšet slov toho druhého, rachot aut, jejich popojíždění a troubení je přehlušující. Toto není problémem jen hlavního tahu, ale i většiny dalších ulic. Z našich map jsme pak vyvodili, že místní člení Uhříněves na část dopravy a část relaxu – zelená místa, jako je obora, nebo rybník. Doprava a auta se také staly přívlastkem, který pro Uhříněves zvolila většina respondenstva a ulice Přátelství byla častým prvním záchytným bodem kresleným v mapách. Vysoká míra této konotace s dopravní situací v Uhříněvsi bezpodmínečně činí jeden z jejích nejviditelnějších a nejvlivnějších symbolů.


“Jediné náměstí Uhříněvsi”

Uhříněves má oficiálně tři náměstí, ale většinou jsou podle dotázaných obyvatel pouze prostorem pro parkování aut, a tudíž se na nich pravidelně neděje příliš veřejného setkávání. Lidé proto na těchto místech moc času netráví. Kvůli absenci prostoru pro vzájemné potkávání se ale objevily prostory, které původně nejsou jako náměstí navržené, ale jejich funkci plní. První takový plácek bychom nalezli u uhříněveského muzea, který je taktéž funkčním parkovištěm, ale celková uzavřenost areálu od rušné ulice Přátelství vytváří klidnou atmosféru vhodnou pro společenské využívání prostoru. Zde se občas konají trhy nebo slavnosti a chvíli bylo místo dokonce pod tlakem místní iniciativy vyblokované od aut úplně. Druhým a ještě signifikantnějším prostorem takového typu je asfaltový plácek vedle kavárny Just Coffee. Oficiálně není městským prostorem, ale je v povědomí rodin s dětmi jako prostor pro hru a veřejnost ho tudíž začala vnímat více jako náměstí. Navíc v naprosté blízkosti zmíněné kavárny. Naproti této konstalaci stojí obchod Zdravá žába, který dotváří atmosféru prostoru. Lidé, co do něj chodí, se s jeho majitelkou znají a společně probírají život v sousedství, čehož jsme byly svědkem i v rámci samotného rozhovoru.

Mapa obyvatelky, která ukazuje Just Coffee jako jeden z klíčových bodů.


Mapa ukazuje seznam oblíbených míst, ale bez dalších dopravních prostředků, kromě vlakové stanice. Nakreslená starousedlíkem.

Mapa paní Vychovatelky.

Fotografie ukazuje soužití stavebních strojů a lidí v nové čtvrti.

Auta produkují auta

V části Uhříněvsi, které dominuje doprava, se nachází školy, jídelna i domovy obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že tato část již symbolicky patří téměř výhradně autům, pěší chůze po ní může být nepříjemná i nebezpečná, obyvatelé volí automobil jako druh přepravy i na velice krátké vzdálenosti, a tím jen upevňují postavení dopravy. 

Žáci místní základní školy nám ve svém rozhovoru sdělili, že i spolužáky bydlící nedaleko přiváží a vyzvedávají rodiče autem. Na malém plácku před školou se tak každé ráno jedno auto za druhým.

Tato volba pohybu však není jen vědomým rozhodnutím, pramení také z infrastruktury městské části, kde prakticky neexsituje reálné náměstí, chodníky jsou poměrně úzké, přechody nebezpečné a celá infrastruktura vyvolává pocit “tady je to pro auta”. Tento pocit jen utvrzuje velká betonová žlutočerná zábrana přímo před dveřmi školy jen pár metrů od hlavního tahu. 

Málokdo z pracujících respondentů bydlí a zároveň pracuje v Uhříněvsi, což vede k přetíženosti místní dopravy. Uhříněves se tak  stává jakoby obydlenou zastávkou, plnou pendlerů. Je to vidět z mnoha map, kde se klade velký důraz na místní silnici a často i na železnici. Zejména zaměstnanci z okolních obcí zakreslovali na své mapy cesty a dopravní prostředky, kterými se do Uhříněvsi dostávají. Cesty tak byly hlavním organizačním principem map.

Ti, co bydlí blíž k třídě Přátelství a dojíždějí autem jako paní Vychovatelka často uvádí rušnou dopravu jako hlavní (a snad jedinou) nevýhodu obce, což reflektuje její mapu: třída Přátelství je nakreslena široce a v samotném středu papíru.


Nová generace – nová čtvrť

Při návštěvě Uhříněvsi jsme byli upozorněni na zřejmý rozdíl mezi dvěma jejími částmi: centrem (starým městem) a novými komplexy, které jsou oddělené železniční tratí. Nové komplexy jsou nyní obydleny převážně novousedlíky, zatímco starousedlíci bydlí v dalších částech obce. Takový podíl tvoří i rozdíl v mentálních mapách, a také v tom, jak obyvatelé vnímají okolní prostředí Uhříněvsi. 

Hlavně to ve svém rozhovoru uvedl dříve zmíněný pán IŤák-statistik, který ve svých přívlastcích řekl, že považuje Uhříněves za vesnickou, klidnou, rurální a vzdálenou od centra, ač se to současně mění a obec se osidluje mnoha novými usedlíky, kteří respondenta obtěžují svými hlučnými párty. Pán IŤák –statistik to vnímá hlavně kvůli blízkosti k novému komplexu domů, i když další starousedlíci to ve svých mapách obecně neuváděli. Bydlí-li starousedlík ve staré části obce, málo o novém komplexu a překladišti přemýšlí. Například paní Vychovatelka, která v průběhu rozhovoru ukázala, že ani překladiště, ani nové čtvrti v obci se jí moc netýkají, a ona většinu času tráví podél třídy Přátelství a v lese kolem ní. 

Vnímají změny posledních let ve městě jako negativní i další starousedlíci, například pán Student, který odmaturovala střední školu v obci jen letos. Ačkoliv zdůrazňuje svou nespokojenost s některými změnami, již v takovém mladém věku se chystá na to aby v Uhříněvsi založil rodinu a strávil s ní tady celý život. Rovněž vykreslil tři místa kam ve městě často chodí, a to stánek s kebabem, kostel (každou neděli) a příroda, kde sportuje. Jako starousedlík má možnost se pohybovat mezi několika místy, které pro něj mají dlouhodobý význam a tak tvoří pocit stability.

Jiný celkem spokojený starousedlík pán vedoucí pracovník sdílel, že Uhříněves se dnes žene kupředu “špatným” směrem. Jinak se mu obec docela líbí a on rád sdílel svůj životní příběh od samotného narození v Uhříněvsi, dějiny města a současné akce. Zvláštností jeho mapy bylo to, že tam namaloval nejzajímavější místa bez propojení těch cestami, což reflektuje jeho asi čtyřicetiletý pobyt v obci.

Některé symboly jsou významné jen pro omezenou skupinu lidí, zejména pro imigranty, jako je Ukrajinka, která bydlí v Říčanech a pracuje na poště v Uhříněvsi. Opravdu obec neznala, a tak byla snad jedinou, kdo na mapě nakreslil policii, kterou musí navštívit častěji než místní obyvatelé. Obec je pro ni evidentně omezena jen pracovním místem, jeho okolím a cestou do práce, takže návštěva policie pro ni byla významnou událostí spojenou s Uhříněvsí, zatímco pro místní obyvatele je opravdovým ne-místem.

Nakonec naše rozhovory přivedly k myšlence, že starousedlíci vnímají obec převážně jako autonomní a docela pohodlnou městskou 
jednotku.
“Máme se tady velmi dobře”, – okamžitě nám zodpověděla paní Vychovatelka, když jsme jí vysvětlili téma našeho výzkumu a dodala, že téměř všechny rekreační potřeby si uspokojují v hranicích Uhříněvsi, s čímž je spojena jejich obecná spokojenost s obcí.

Mapa ukazuje seznam oblíbených míst, mezi kterými se starousedlík obyčejně pohybuje.

Mapa ukazuje seznam nejdůležitějších míst v obci, která nejsou propojena cestami.

Mapa ukazuje tři důležitá místa pro pracovnici pošty: policie, pošta, Billa. Doplněno cestou do Říčan.


Mapa demonstruje neopomenutelnost a rozsáhlost místa obory na mentálních mapách Uhříneveských.

Obora jako nutná součást každé mapy

V neposlední řadě se na mapách naprosté většiny respondentů objevovala Obora. Většina obyvatel si místa velice váží jakožto symbolu napojení Uhříněvsi na přírodu a tedy podstatného rozdílu mezi Uhříněvsí a centrem města Prahy. Čistota prostoru kolem jejich bydliště je dle místních obyvatel taktéž často důležitá a často jedním z důvodů, proč si život v této části Prahy vybrali. Spoustě dotázaných zabírá Obora poměrně velký prostor na jejich mapě Uhříněvsi a z rozhovorů víme, že většina lidí, různých generací i zájmů do Obory často dochází. I proto jsme přesně tam umístili instalaci, která všechny zmíněné přívlastky Uhříněvsi ukazuje na malých dřívkách a vytváří tak místnímu prostoru názorovou zvonkohru Uhříněvsi.


Závěrečné shrnutí

V Uhříněvsi jsme našli důležitých míst hned několik. Naprosto klíčový je prostor Obory jakožto reprezentace zeleně a čistoty, kterou si s městskou částí její obyvatelé spojují. Dalším podstatným místem, o kterém se lidé v rozhovorech zmiňovali, je plácek před podnikem Just Coffee – který ačkoliv není oficiálním náměstím – jeho funkci zdárně plní a nahrazuje tak i ostatní náměstí, která jsou v Uhříněvsi plná aut a slouží spíše jako parkoviště. Taktéž jsme při dotazování místních vnímali podstatný význam nové čtvrti, která svou zvětšující se výstavbou štěpí názory. Zabýváme se i třídou Přátelství jakožto negativně výraznou pro nemožnost jakéhokoli přátelského využití. Nakonec, se zmiňujeme ještě o uhříněveském překladišti. Ač má v kontextu Prahy a i střední Evropy vybudovanou svou pověst, tak pro místní obyvatele téměř nic neznamená. Na tomto paradoxu ilustrujeme, jak může mít město naprosto odlišné vnímání navenek a v rámci jeho obyvatel. Společně se tak kombinací míst a nemíst, tedy těchto symbolů a anti-symbolů,  snažíme poskládat komplexní mozaiku prostoru Uhříněvsi primárně z dlaždiček těch, kteří v městské části žijí. Informace o důležitosti míst jsme odvozovali na základě častého objevování na mapách, které jsme nechávali uhříněveské obyvatele kreslit počást rozhovorů o jejich bydlišti. Každému z dotázaných jsme pak ještě dávali za úkol zmínit pět věcí (přívlastků), co ho napadnou, když se řekne Uhříněves. Tyto pětice často obsahovaly klíčové aspekty prostoru a života v něm. Nejenže byly tedy tyto přívlastky zahrnuty do naší analýzy důležitých míst, ale s jejich pomocí vznikla i jedna z uměleckých intervencí, kterou jsme do prostoru Uhříněvsi umístili.